Proměna člověka v mocného ducha
doc. Jiří Janák
Filozofická fakulta UK

Staří Egypťané věřili, že v okamžiku smrti, když je na čas opustí jejich oživující síla ka a oni ztratí vládu nad svým tělem, se vydávají na pouť ze země žijících na západ, kde pak spolu se sluncem odcházejí západním obzorem do podsvětí. Během průchodu nebezpečným územím podsvětí podstupují překážky a zkoušky, které měly oddělit ty, které jsou hodni dojít vzkříšení na východním obzoru a vstoupit mezi blažené, mocné duchy předků, od těch, kteří toho hodni nebyli, a měli zůstat mrtví. Tělo zesnulého bylo mezitím skrze balzamovací rituál přetvářeno v tělo nové, nepomíjivé a vznešené. Člověk tak po smrti podstupoval hned dvojí proměnu. Jedna byla tělesná, druhá spíše duchovní, obě však od sebe nebylo možné oddělit, protože proměna člověka v mocného ducha ach byla jak morální mumifikací, tak tělesným ospravedlněním.