Masivní bunkry, které měly v době studené války vydržet útok z bezprostřední blízkosti, byly součástí tzv. Národního kabelového okruhu. Byla to stovky kilometrů dlouhá kabelová síť budovaná od 60. let 20. století na území České republiky. V okolí některých měst, mj. Olomouce, vznikl důmyslný spletenec podzemních chodeb s řadou servisních budov na povrchu. Objekt záložní zesilovací stanice v Přáslavicích je jediný svého druhu, který je přístupný veřejnosti. Vše bylo dimenzováno tak, aby posádka uvnitř bunkru vydržela až deset dní bez nutnosti zásahu zvenčí. Zdi bunkru jsou silné 1,5 metru a jak vzpomínají pamětníci, kteří v době jeho výstavby žili nedaleko, domíchávače betonu sem jezdili dnem i nocí a beton se „lil ve velkém“. Na stavbu dohlížela armáda. Dělníci, kteří na stavbě pracovali, byli dovezeni z co nejvzdálenějších koutů země, aby se tím eliminovalo riziko vyzrazení. Všichni navíc museli projít školením o zachování mlčenlivosti a do hotových částí bunkru již neměl nikdo přístup.

Celý areál je v současné době v majetku soukromé společnosti Flenexa plus s.r.o., která zde provozuje své podnikání.

Ani v letních měsících se teplota uvnitř nepřehoupne přes 20 stupňů Celsia a objekt je díky tomu vhodný pro celoroční pěstování rostlin aquaponickou metodou. Na místě spjatém s ponurou historií nejen naší země se v současné době vyrábí potraviny udržitelným a ekologickým způsobem. Už dávno to není šedivý prostor, ale díky zelenině a bylinkám, které se uvnitř pěstují, získal doslova „zelená střeva“.