Těžba břidlice se nezaměnitelně zapsala do krajiny Nízkého Jeseníku. V krajině se nachází nespočet opuštěných lomů, starých důlních děl a monumentálních hald, které postupně pohlcuje příroda. Po mnoho let byla tato břidlicí bohatá krajina pro širší veřejnost neznámá. V posledních letech se však situace mění. Místa po těžbě břidlice nejsou zajímavá jen mineralogicky, geomorfologicky, ale i botanicky a zoologicky. Místa se zaniklou těžbou břidlice, zejména důlní díla neslouží jen jako zimoviště netopýrů, ale plní v krajině i další významné funkce. V dlouho opuštěném důlním díle se časem vyskytují geomorfologické formy a procesy, jejichž rozmanitost je srovnatelná s jinými podzemními geosystémy, jako jsou jeskyně. Z tohoto pohledu zůstávají stará důlní díla nedostatečně prozkoumána, což vede k podceňování jejich významu v krajině světa.

A právě touto problematikou se zabývá postdoktorandka z Ústavu Geoniky AV ČR v Ostravě Kristýna Schuchová. Mimo zkoumání dolů ráda navštěvuje i znepřístupněné jeskyně jako člen České speleologické společnosti, spolupracuje s Národním geoparkem Krajina břidlice a dělá průvodkyni ve Flascharově dole u Oder. Ve volném čase se věnuje divadelní improvizaci a cestuje po světě.