Temná hmota je jedním z největších tajemství soudobé astrofyziky. A právě proto je toto téma pro spoustu fyziků tak lákavé. Zkoumání temné hmoty je velice složité především proto, že neinteraguje elektromagneticky. To v běžné řeči znamená, že nezáří, a to na žádné vlnové délce elektromagnetického spektra. A protože až donedávna byla všechna zařízení na detekci elektromagnetického záření založená, je jasné, proč nám její podstata stále uniká. Nicméně nemusíme klesat na mysli. Lidstvo je důmyslné a našlo si jiné cesty, jak temnou hmotu detekovat a zkoumat. Temná hmota totiž interaguje gravitačně, což znamená, že ovlivňuje okolní objekty a prostor svou hmotností. To nám umožňuje dovědět se o ní více. Například zkoumání gravitačních čoček, které využívají zakřivení prostoru k ohybu světla podobně jako běžné čočky, nám umožňuje vytvořit mapy rozložení temné hmoty. 

Jaroslav Vrba z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě se pak ve své práci pokusil odhadnout množství temné hmoty v okolí super masivních černých děr pomocí záření přicházejícího z hmoty obíhající kolem takovýchto objektů, konkrétně ze záření z akrečního disku. Přesto stále zůstává záhadou, co tuto temnou hmotu tvoří. Dle slov Jaroslava Vrby ale toto tajemství možná odhalíme v několika následujících letech, poněvadž informací, které jsme o temné hmotě nasbírali, je už opravdu hodně.