Tibetský buddhismus je v evropské imaginaci opředen řadou představ, které prodělaly během posledních dvou století překvapivý vývoj. Zatímco evropští orientalisté a cestovatelé z přelomu 19. a 20. století jej v porovnání s jinými buddhistickými směry nahlíželi výrazně negativně, od druhé poloviny 20. století se naopak stal velmi populární a veskrze pozitivně nahlíženou náboženskou tradicí. Přednáška na vybraných textových a obrazových ukázkách osvětlí, jak rozumět této proměně diskurzů v kontextu evropského vývoje religiozity.