Člověk a robot
27. listopadu 2020
Místo a program > Praha > Česká zemědělská univerzita v Praze > Fakulta tropického zemědělství > Kolik zvířat ještě zahubíme kvůli tradiční medicíně?

Kolik zvířat ještě zahubíme kvůli tradiční medicíně?

20:00 – 21:00
Přednáška
Fakulta tropického zemědělství (Česká zemědělská univerzita v Praze)
Kamýcká 129
GPS: 50.1299; 14.3757
Info: Posluchárna T1
Doprava: Bus: Zemědělská univerzita, Parkování v areálu

Nelegální obchod se zvířaty a jejich deriváty se řadí mezi současné největší hrozby, kterým čelí řada volně žijících druhů. Jedná se o závažnou kriminální činnost ročně generující biliony dolarů a patřící mezi největší nezákonné trhy na světě. Významnou příčinou pytláctví a pašování zvěře je jejich využití zejména v tradiční čínské medicíně, s čímž mezi nejznámější příklady patří nosorožci, tygři či luskouni. Luskouni (Pholidota) je skupina živočichů odlišná od všech ostatních řádu savců na světě díky svým jedinečným pokryvem těla – keratinovým šupinám. Jsou solitérní, noční a celkově žijící skrytým způsobem života, a proto o nich dodnes existuje jen málo informací. Čtyři druhy luskounů se vyskytují v Asii (Manis javanica, Manis pentadactyla, Manis crassicaudata, Manis culionensis) a čtyři druhy žijí v Africe (Phataginus tricuspis, Phataginus tetradactyla, Smutsia gigantea, Smutsia temminckii). V současné době jsou populace luskounů devastovány kvůli spotřebě luskouních šupin jak v africké, tak i tradiční asijské medicíně, dále masu považovaném za delikatesu a obchodu s kůžemi a jinými částmi těl. Odhaduje se, že od roku 2000 bylo více než milion luskounů uloveno a nelegálně převezeno na asijský trh, kde je poptávka po luskounech největší. Na základě konfiskací bylo tedy stanoveno, že se jedná o vůbec nejpašovanější skupinu savců na světě, která i tímto čelí reálnému riziku vyhubení. Navíc, z důvodu rapidně klesajících populací asijských druhů luskounů se aktuální poptávka přesouvá na druhy nacházející se právě v Africe.  Budou zpustošeny další populace zvířat, přestože dosud žádné vědecké výzkumy nepotvrdily léčivé účinky luskouních šupin?

Přednášející Ing. Markéta Swiacká vystudovala na FTZ magisterský studijní program Wildlife management in tropics a nyní zde pokračuje v doktorském studiu. Věnuje se výzkumu luskounů v Kongu, kde strávila několik měsíců a na svůj výzkum dostala hned několik mezinárodních grantů.